Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že výnosy z padělaných léků činí zhruba 200 miliard dolarů, což představuje přibližně 10 až 15 procent celosvětového farmaceutického obchodu2. Falešná léčiva se prodávají na černém trhu, přes internet a v některých případech jsou dokonce podávána pacientům jako léky na předpis.

Každý rok padělané léky po celém světě zapříčiní tisíce úmrtí, mnoho lidí paralyzují a způsobí jim velmi vážné zdravotní problémy, neboť mohou být kontaminované nebo s prošlou záruční lhůtou3.

Ve snaze sjednotit boj proti padělaným lékům, představila Teva revoluční 2D čárový kód, jenž by mohl urychlit jejich konec. S vynaložením více než 100 milionů dolarů společnost Teva vytvořila novou serializační techniku, která zajistí autenticitu produktů, přinese více klidu obchodníkům i spotřebitelům a omezí nelegální zisky zločinců.

S ohledem na skutečnost, že rozsah zneužívání padělaných léčiv celosvětově roste, přistoupila společnost Teva k dalšímu opatření k znesnadnění padělání svých léků. Na 326 balicích linkách zavedla nový 2D čárový kód s příslušným globálním identifikačním číslem. 

Projekt společnosti Teva na zavádění nových čárových kódů řídí programová manažerka Galit Meyranová, která v jeho čele stojí od roku 2015. Meyranová se domnívá, že čárový kód pomůže posílit důvěru pacientů v produkty, které užívají: „Tento malý čárový kód má obrovský dopad na zdraví pacienta a naplňuje slib naší značky. Spotřebitel si díky němu může být jistý, že má originální výrobek a že se mu nikdo nesnaží prodat padělaný lék.“

Farmaceutický průmysl v boji proti padělání léků dlouhodobě klade důraz na sledovatelnost, ale ani to nezabránilo zločincům ve výrobě a úspěšném prodeji padělaných farmak. Padělatelé falšují všechny typy léčiv od léčivých přípravků proti AIDS až po antimalarika. Podle odhadů WHO je jeden z deseti léčivých přípravků v nízko a středně příjmových zemích nestandardní nebo padělaný4.

Meyranová, která na realizaci projektu spolupracovala se stovkami zaměstnanců v 38 pobočkách společnosti Teva na celém světě, vysvětluje: „Ve společnosti Teva nemůžeme zabránit výrobě těchto produktů a jejich uvedení na trh. Zavádíme však veškerá opatření, abychom zajistili, že pacienti a lékárníci si budou moci ověřit, zda lék, který mají, je originálním výrobkem společnosti Teva.“

Společnost Teva v posledních letech spolupracuje s vládami a celními orgány na celém světě a snaží se zastavit dodávky padělaných léčivých přípravků. V roce 2013 pomohla odhalit sofistikovanou padělatelskou operaci poté, co si jeden pacient v Německu všiml pravopisných chyb na balení léků a kontaktoval firmu.

Teva v reakci na jeho upozornění zakoupila tyto podezřelé produkty, aby je mohla otestovat ve svých laboratořích. Zjistila, že ačkoli tento léčivý přípravek obsahuje pravé farmaceutické přísady, v rozporu s tvrzením uvedeným na obalu nebyl vyroben společností Teva.

V boji s rostoucí hrozbou padělaných léků a při zavádění regulačních opatření společnost Teva mění obaly u miliardy tablet a kapslí vyráběných každý rok tak, aby na nich nově byl uveden výše zmíněný 2D čárový kód. Ve společnosti Teva je to poprvé, kdy na jediném projektu spolupracoval tak velký počet oddělení v součinnosti s globálními i místními týmy po celém světě.

Meyranová jako bývalá specialistka na rizika v oblasti informačních technologií, která ve společnosti Teva působí šest let, dodává, že projekt je výsledkem dlouholeté spolupráce mezi desítkami oddělení: „Na tomto projektu se podíleli pracovníci z celého světa včetně pracovníků grafických oddělení, nákupu, dodavatelského řetězce, balení a mnoha manažerů. Jedná se o významný globální program společnosti, který bude mít vliv na všechny oblasti naší práce. Je velkým úspěchem, že se na spolupráci podílelo tolik různých oddělení, která se navzájem podělila o své znalosti. Podobně jako u filharmonického orchestru - všichni hudebníci hrající na nejrůznější nástroje musejí pracovat koordinovaně a naprosto přesně, aby byl výsledný produkt čistý a kvalitní. Bylo to náročné, ale jsem hrdá na tým, který vše dokázal realizovat.“

V minulosti nebylo ve vyspělých zemích, jako je USA nebo západní Evropa, používání padělaných léků příliš rozšířeno. Až s rozvojem internetu, který mnozí spotřebitelé nyní využívají k nákupu levných léků, objevují se příklady padělaných léčiv po celém světě. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že podíl falešných léčiv může v Africe a v některých oblastech Asie a Latinské Ameriky dosahovat 20 až 30 procent5. Prodej padělaných léků negativně ovlivňuje život v zemích třetího světa a ve stále významnější míře je zaznamenáván i na vysoce regulovaných trzích USA a EU.

Jako nástroj boje proti obrovským škodám způsobeným užíváním padělaných léků představila v roce 2014 americká agentura pro potraviny a léčiva (FDA) plán na zavedení předpisů, které zajistily, že od listopadu roku 2018 je každá uzavíratelná jednotka serializována. Evropská unie jde v jejích šlépějích a zavádí serializaci od února 2019, Ruská federace hodlá spustit podobnou regulaci od ledna 2020.

______________________________________

Zdroje:

[1] Zdroj: https://www.strategyand.pwc.com/reports/counterfeit-pharmaceuticals

[2] Zdroj: https://www.economist.com/node/21564546

[3] Zdroj: http://www.who.int/bulletin/volumes/88/4/10-020410/en/

[4] Zdroj: http://www.who.int/bulletin/volumes/88/4/10-020410/en/

[5] Zdroj: http://www.who.int/medicines/regulation/ssffc/publications/gsms-report-sf/en/